I want to be like a feather...

Tak jsem včera měla šílenou chuť vařit. Vlčák (přítel) byl v garáží, tak jsem mu chtěla uvařit (poprvé, hehe). A přitom mě napadlo si uvařit něco jakože zdravého. Ve skutečnosti jsme měli jet spolu do krámu, ale změna plánu, no. Tak jsem šla sama a koupila potřebně potraviny. Samozřejmě, že ne všechny, že. Hlava děravá, no.... Každopádně k receptu: Potřebujete : cuketu - použila jsem půlku na drobno loupaná rajčata (a doporučuji i protlak, ten mi chyběl) lusky (měla jsem mražené a ani by tam nemusely být) - hrst červené fazole (v nálevu) - 3/4 konzervy žampióny (měla jsem těž v nálevu, ale lze použít i čerstvé)  sójové maso - hrst až dvě Postup : v hrnci jsem si rozehřála kokosový olej a na něm osmahla žampióny, krátce tedy. Pak přidala cuketu na kostičky a nechala několik minut dusit pod pokličkou, Když je cuketa na zkus, je správný čas vhodit mražené lusky a sójové maso. Chvíli se všechno společně dusilo, pouštělo šťávu. Nakonec jsem přidala fazole a loupaná raj

kdy mám chuť si sbalit svůj svetřík do tašky, protože je nesnesitelné vedro, abych následně mohla svého činu litovat, neboť o 200 metrů dál chumelí. Naštěstí jsem svetr nechala na sobě. A naštěstí jsem měla i čepici (a nákrčník, ale ten jsem nevyužila). Pár, společně jede na vozíčku za sebou. Pár, co se vede vedle sebe ruku v ruce. Sedící hladová holka, co čeká, až ji vyzvedne její princ (to jsem, prosím, já). Čekám v obchodním centru nad miskou hranolek s tatarkou. A hrají mi Queen, tuhle píseň zrovna neznám, hmmm.. V mém hubnoucí programu jsou mastné, tučné hranolky a tatarka fuj. Ale dneska bylo běhání a domu to nevydržím. Takže tak. Opět jsem si včera četla o mazání pro-ana blogů. No já nevím, vyjádření jsem blogu napsala, ale pořád toho mám plnou hlavu. Připadá mi to, jako kdyby vzali člověku jeho deníček a hodili ho do ohně. Zbytečné a bolavé. A ještě to nabádání k bonzování, smutné. O to víc je smutnější, kolik lidí bonzovat bude s gustem. Ach lidi, lidi... J

Asi to dobře znáte, tento test ze stránek  PPP test - idealni.cz .  Tak jsem si ho udělala a výsledek mě překvapil. 10% nevím? To by mě zajímalo, co to je...  A jo, jasný. Hrozí vznik anorexie. Asi by mě mělo překvapovat tohle, ale nepřekvapuje. Vážně ne. Jak jsem psala v minulém článku.  Achjo... No a jsem perfekcionalista, co se nenávidí. To pro mě novinka není...  I když... Jako jo, něco málo na sobě ráda mám. Malinko, málo, ale něco áno... Výsledky testu Zodpověděli jste všech 54 otázek testu  ppp test  , které počítač okamžitě zpracoval a vy si můžete přečíst výsledek. Ten se skládá z vyhodnocení toho, jak zacházíte s jídlem, ale také jak vnímáte sebe, jak přemýšlíte a prožíváte různé situace, jaké máte informace. V první části získáte slovní hodnocení míry rizika vzniku a rozvoje jednotlivých poruch příjmu potravy, druhou část tvoří profil, kde je u jednotlivých oblastí, které s ppp přímo souvisejí, riziko vyjádřeno barevným semaforem a procenty. Slovní hodnocení

Asi stručně. Jenže nevím, zda to stručně jde.... V roce 2008 jsem měla blog. Blog o hubnutí. Nebyl populární nijak zvlášť, ale ani nebyl někde pohřben v meziprostoru. Měla jsem plno SBček (spřátelených blogů), našla kamarádku (přátelíme se doteď) a žila v tomto světě nějakou dobu. Nechce se mi popisovat, co se odehrávalo, bylo toho hrozně moc a z části si moc nepamatuji, z části ani nechci. Jo, mládí... Pak přišel blog číslo dvě, ten se už tolik "nelíbil", no a ten třetí? Jeden článek, to asi mluví za vše. Prostě v ten rok 2008 byl asi boom těchto blogů. Pro Ana, Pro Mia, Pro Si... Nosily se náramky s příslušnou barvou, všude byla Thinspa a hodně populární byl i Dopis od Any. Podpora byla ve všem, v hladovkách, v jídelníčku s minimem jídla, ve vyčerpávajícím cvičení, ve způsobování bolesti. Víte, tohle nikdo, kdo netrpí nenávistí k sobě, prostě nemá šanci pochopit. Nejde to. Vážně. Můžete soucítit, ale nepochopíte. Nebyla jsem tlustá. Bohové, byla jsem mladá hol